Chodští psi opět v Loukově

V sobotu 11. listopadu 2017 se konal na kynologickém cvičišti v Loukově další výcvikový den s chodským psem. Na akci se pořadatelsky podílel místní kynologický klub, společně a chovatelským klubem chodských psů. Výcviku stopování, poslušnosti a obrany se zúčastnilo celkem 30 psů ve věkovém rozmezí od 6. měsíců do 9. let. Výcvik, vedený zkušenými instruktory, členy KPCHP, se majitelům choďáčků opět velmi líbil. Účastníci také chválili výborně připravený areál cvičiště a příjemné zázemí klubovny.
Protože oba výše zmíněné kluby, mají v plánu spolupracovat i v roce 2018, pojďme si o chodských psech říci o něco víc.

Historie chodského psa sahá až do 13. století, kdy Chodové v oblasti Šumavy střežili zemskou hranici mezi Čechami a Bavorskem. Typově velmi vyrovnané a houževnaté plemeno psa, který pomáhal nejen střežit a bránit bavorsko-české pohraničí, ale byl využíván i k pastevectví, stopování a k lovu zvěře, autenticky popisoval Jindřich Šimon Baar ve svých vzpomínkách na slavnou historii rodného Chodska. Rovněž Alois Jirásek popsal ve svém románu „Psohlavci“ existenci dlouhosrstých ovčáckých psů, pomocníků a strážců Chodů. Tyto literární zmínky sice nelze považovat za doklady o původu chodského psa, ale je možné v souvislosti s nimi konstatovat, že je historicky podložena existence formy ovčáckého psa ustáleného typu v místních podmínkách na území Čech.

Na myšlenku regenerovat toto české národní psí plemeno přivedl ing. Jana Findejse známý odborník na kynologii dr. Vilém Kurz. Na výzvu, která byla, společně s obrázkem chodského psa, zveřejněna v roce 1984 v kynologickém tisku, se ozvali dva majitelé typově podobných psů z Prostějovska s tím, že jsou si vědomi, že vlastní chodské psy. Po odborném posouzení a srovnávání s dochovanou dokumentací, písemnými materiály a dobovými kresbami, byl sestaven první chovný pár. V roce 1985 byla registrována první chovatelská stanice chodských psů „na Barance“, kde se téhož roku narodil první vrh chodských psů. V roce 1987 se chodští psi představili poprvé na výstavě v Brně, kde se setkali s velkým zájmem kynologické veřejnosti.

Jak chodský pes vlastně vypadá a jakou má povahu?

Je to středně velký pes ovčáckého typu s obdélníkovým rámcem těla, s bohatou a dlouhou černou srstí, se sytě žlutými znaky typu „black and tan“. Ty jsou umístěny nad očima, na okrajích a uvnitř ucha, na hrudi a na lících, odkud plynule přecházejí na hrdlo, kde tvoří charakteristický půlměsíc. Chodský pes má charakteristické postavení a nesení krátkých, bohatě osrstěných uší. Jeho pohyb je lehký a volný. Vyznačuje se temperamentní povahou bez známek nervozity, má rychlé, ne však překotné reakce. Je přítulný ke členům rodiny, zejména k dětem; vůči cizím osobám je zdrženlivý. Chodský pes umí být skvělým rodinným psem, společníkem pro dlouhé procházky i ostražitým a spolehlivým hlídačem. Je skromný, nenáročný a houževnatý. Má výborné čichové schopnosti, lehce se učí, je pozorný a dobře ovladatelný. Je to pes vhodný pro začínající kynology, ale i pro ty zkušené. Je velmi všestranný a vhodný k mnoha výcvikovým a sportovním aktivitám – od všestranného výcviku až po nové kynologické disciplíny a sporty.

Kdo se do tohoto plemene jednou zamiluje, zůstává většinou jeho milovníkem po celý život.

Iveta Mráčková