HARD DOG RACE 2021
Stejně jako minulý rok se i letos náš kynologický klub zúčastnil 11.9.2021 čtvrtého ročníku mezinárodního extrémního závodu se psy HARD DOG RACE, tentokrát ve Stříbrnicích v Jeseníkách.
Všech 12 týmů dorazilo v pořádku po dvou a půl hodinové cestě do místa konání. Následovala registrace složená z veterinární prohlídky psa, vyplnění povinných registračních formulářů a v době pandemické i nezbytná potvrzení o bezinfekčnosti apod.
Tady jsme dostali trest 60ti dřepů za nevyplněný formulář, čímž jsme zároveň vyděsili soupeře stojící kolem místa registrace naší fyzickou připraveností. Precizně a synchronizovaně provedené dřepy v krátkém časovém intervalu vyvolaly pozdvižení. Závod je koncipován tak, že za každou chybu, odmítnutou překážku nebo jiný prohřešek následuje trest v podobě dřepů. Desítek dřepů.
To bylo ale už poslední zdržení a my jsme se přesunuli na místo startu.
Týmy startovaly samostatně nebo ve skupinách, my jsme zvolili variantu skupin, které jsme určili již dříve po pečlivé fyzicky náročné přípravě. Obě skupiny v následných časových intervalech odstartovaly a pak už to bylo jen na každém z týmů. Někdo vyrazil start cíl, někdo si to vytrpěl a někdo užil.
Hned po startu následovala elektronická identifikace, kdy závodníci po všech čtyřech prolezli sníženým monitorovacím pásmem, kde byli identifikování pomocí GPS čipu, který dostali v rámci registrace a byl umístěn na ruce. Stejný koridor byl i v cíli.
Dále následovala překážka „áčko“ což byla asi 3m vysoká konstrukce ve tvaru A tvořená na jedné straně hladkou stěnou a na druhé straně třemi schody.
Po lehké počáteční rovince přišlo koryto potoka. Technicky náročná překážka, kterou ne všichni závodníci zdolali. Ani ne tak z důvodu zdatnosti, ale někteří psi prostě vodu nemusí. My jsme proběhli touto překážkou bez zaváhání.
První stoupání trochu prověřilo naši plicní kapacitu, ale nebylo to nic, co nás ještě čekalo.
Za ním další překážka, přenášení barelů s vodou na tyči. V podstatě se jedná o 10kg zátěž nesenou na určitou vzdálenost v terénu.
Nějaká prolézačka a opět stoupání … stoupání … stoupání … nekonečné stoupání na vrchol.
Tohle stoupání prověřilo všechny a taky zpomalilo. Nicméně nahoru jsme museli, tak každý jak uměl.
Nahoře opět „áčko“ a pak seběhy. Zkuste ale běžet z kopce, když máte nohy zatavené předchozím výstupem. Několik dalších překážek a blížili jsme se k vodě. Loni byla voda tvořena dvěma vytyčenými kanály, letos to byla výseč rybníka, kde si každý mohl vybrat to své místo k přechodu. Jen voda byla všude. Nebyla to procházka, ale kdo chtěl plavat, mohl, kdo ne, brodil se bahnem, které nebylo vidět.
Několik dalších překážek. Žebříky, prolézačky, pneumatiky na zemi, které bylo nutné přeběhnout, velmi úzké tunely, kterými bylo nutné prolézt. Vše i s vaším zvířecím spoluzávodníkem.
Blížící se hluk davu, který fandil v cíli nás hnal kupředu. Diváci i závodníci, kteří již doběhli povzbuzovali každého, kdo se objevil v závěrečné fázi tratě až do cíle. Pár přeskoků, podlézt tohle, překonat tamto, protlačit se skrz desítky zavěšených pneumatik a pak vám v řevu amplionů odstřihnou GPS náramek, dají tašku s předměty, vodou a pamětní medaili a je konec, dobojováno. Dál už není nic.
Stojíte vyčerpaní, zpocení a vyřízení. Máte chuť se svalit na zem a odplazit se do toho rybníka, co jste jím před chvíli přebrodili. Vypít ho a pak hodiny spát.
Vedle vás stojí váš partner pes. Tlemí se na vás s vyplazeným jazykem a v jeho rozzářených očích mu čtete jedinou otázku : „Dáme si to ještě jednou ? Řekni ano …“
Kapky potu spolu se slzami štěstí, že jste v cíli, vám tečou do očí a nejste schopní mluvit. Ale tak nějak telepaticky mezi vámi proběhne. „To víš že ano. Příště pojedeme zase.“
Dnes nevěřím, že jsem něco takového řekl. Ale to je mezi námi. Mnou a mým psem. A to se musí dodržet.
A umístění? Pro nás není důležité. Ale pro pořádek běžecká skupina KK Loukov 1 obsadila skvělé 4. místo a udržovací skupina KK Loukov 2 spokojené 19. místo.