Agility je mladý kynologický sport. Nejprve byl určen jako zpestření výcviku poslušnosti psa. Do ČR dorazilo agility v roce 1991.

Agility je možné provozovat rekreačně jen jako zábavu. Kdo chce dokázat víc, má otevření dveře k tomu, dostat se na místní nebo i mezinárodní závody.

Pro účast týmu na závodech je potřeba mít výkonnostní průkaz, do kterého se zapisují vykonané zkoušky a výsledky. Na závodech musí být pes starší 18ti měsíců.

Agility může dělat každý s jakýmkoliv psem, závodí i různí kříženci.

Je to pro psy jedna z nejpřirozenějších aktivit – pes ve smečce (společně se svým pánem) spolupracuje při překonávání překážek v honbě za kořistí. Kořistí se stává pamlsek či hračka a pochvala na konci každého parkuru. Je to sport, který prospívá fyzické kondici psa i psovoda a velmi dobře upevňuje vztahy mezi psem a pánem. Kromě toho je každý trénink i závod výbornou příležitostí pro socializaci psa – jinými slovy pes se v tomto prostředí naučí stýkat s ostatními psy i lidmi, zvykne si na ně, ztratí strach a tím se eliminuje jeho agresivita z tohoto strachu plynoucí.

Majitel by měl svému psovi co nejlépe rozumět a chápat jeho potřeby a motivace. U agility platí dvojnásob, že pes by měl vše dělat s radostí a chutí, a nikoli na základě donucení psovodem.

Kdy a kde začít? Nejdůležitější je nespěchat. Samozřejmě už štěně se může formou hry seznamovat s různými překážkami, které se v agility parkuru používají. Může prolézat tunelem, skákat přes nízké překážky a podobně. Ale ke skutečnému výcviku by se mělo přistoupit až později.

„Začít se skutečným výcvikem je dobré v okamžiku, kdy je pes na agility dostatečně fyzicky vyspělý, má základy poslušnosti, je socializovaný, umí si hrát a soustředit se v rušném prostředí.“

Vždy je ideální mít u sebe člověka, který přidá svůj úhel pohledu a poukáže tak na chyby, kterých by si samotný psovod sám na sobě při tréninku nevšiml.